Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha - Než se rozjel vlak do Berlína

15. 5. 2014

 Vyšlo Přísně tajné!

Dramatické hodiny března 1939

„Lež za lží. Z nevelkých incidentů, k nimž většinou z německé viny na některých místech v českých zemích došlo, vykouzlili říšští žurnalisté obraz hromadného vybíjení Němců.“

Při pročítání našeho současného tisku čtenář musí nabýt dojmu, že čeští novináři v překrucování historických událostí za tehdejšími německými příliš nezaostávají. I v mnohém dalším je příspěvek Romana Cílka Než se rozjel vlak do Berlína s podtitulkem Dramatické hodiny března 1939, poučný. Stejně jako Nálety hloubkařů na území Protektorátu od Milana Moravce. Výčet leteckých útoků a jejich charakteristiku končí zajímavou poznámkou. A totiž, že v době, kdy účinnost německých ozbrojených sil slábla, začali američtí letci pořádat pravé hony na své oběti na železnicích a silnicích. „Jako by se chtěli s tichým státním souhlasem ještě vyřádit a ukázat celé Evropě, kdo v ní teď bude pánem. … jednalo se jen o způsobení materiálních škod nástupnickým státům a demonstraci síly před jejich obyvatelstvem.“

Sotva kdo by si onoho 24. dubna 1975, kdy se budova velvyslanectví SRN ve Stockholmu stala terčem útoků teroristů pomyslel, že na počátku třetího tisíciletí terorismus nabude tak obludných a hrůzných rozměrů. Jak Jiří Bílek podotýká, není tomu tak dávno, co s „lokálním“ terorismem bojovala řada západoevropských zemí - a mnohde zůstávají vzpomínky na to ještě stále stejně živé jako bolestné“. Dává poznat, že terorismus má nejen řadu tváří a podob, ale také svou minulost, vlastní dějiny, které se počítají na desetiletí.

Soudím, že jen málo současníků má povědomost o tom, kdo byli a čím žili slovanští Drevané. Až do 18. století nejzápadnějšími Slovany byli potomci tohoto kmene v severozápadním Německu. Jejich jazyk vymizel relativně nedávno. Zhruba před dvěma sty padesáti lety. Čtenářské obzory rozšiřuje Zdeněk Víšek, který se zabývá otázkou, kdy vymřeli. Mimochodem, hranice Slovanstva ještě počátkem novověku ležela 600 kilometrů západněji než v současnosti. Bezmála na předměstí Hamburku, Brém nebo Hannoveru.

Stalinovu cestu na vrchol moci mapuje Bohuslav Litera. Mimo jiné zdůrazňuje, že boj Stalina s Bucharinem nebyl sporem čistě o hospodářskou politiku či pouze o způsoby a metody kolektivizace. Ve skutečnosti šlo o celý další vývoj Sovětského svazu, o to, jakým „způsobem se bude jeho ekonomika dále rozvíjet … jaký druh diktatury bude nastolen“.

Sportující ženy už dávno nejsou ničím neobvyklým. Ani u nás tomu tak nebylo odjakživa. Zásluhou Miroslava Tyrše, který se brzy po založení Sokola zabýval rovněž otázkou samostatného cvičení žen,  mohl 29. září 1869, kdy byly úředně schváleny stanovy,  činnost zahájit tělocvičný spolek s dvaadvaceti členkami. Sofie Podlipná, která o dva  měsíce později  byla zvolena jeho starostkou, v úvodu svého projevu shrnula tehdejší názory na výchovu dívek. Současník se z něj dovídá, že slušnost a mrav vylučovaly dívky od „mnohého zdravého, tělesnému vývoji nutného pohybování“. Tentýž mrav a tatáž slušnost je vylučovaly z tělocviku kvůli obavám, že „při něm zdivočí“. Vyprávění Břetislava Ditrycha nejen poučí, ale místy vyvolá i pobavený úsměv na tváři. Přísně tajné! Vydává Pražská vydavatelská společnost, s. r. o., Na Poříčí 1048/28-30, Praha 1; www.pvsp.cz; příjem objednávek i starších výtisků: tel/fax: 222 718 046, e-mail: pvs@ms.ipnet.cz; nebo na adrese PVS, P.O.BOX 142, 130 37 Praha 3; objednávky předplatného do zahraničí: Mediaservis s. r. o., Paceřická 2773/1, 193 00 Praha 9; e-mail: kauerova@mediaservis.cz; tel: 271 199 250).

 

                                               Jana Časnochová-Vrzalová

img.jpg

 

 

 

 
 

 

Fotoalbum





Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2018 >>


Statistiky

Online: 3
Celkem: 83412
Měsíc: 6020
Den: 213