Pan Křístek se narodil koncem srpna v roce 1919 v osadě Závadovice, tenkrát součást Dolních Domaslavic. Jeho rodiče Alžběta a Josef Křístkovi vychovávali společně s Josefem ještě jeho dva sourozence sestru Marii a bratra Emila. Začal se učit zámečníkem, pak ale přechází za svým otcem, který pracoval na dole Ludvík. Když přišel rok 1939,  bylo mladému Josefovi 20 let, zjistil že mu není lhostejné co se děje s českým národem. Nemohl se smířit s okupací vlasti Německem a tak v červenci roku 39 opustil společně se svým kamarádem protektorát a přešel do Polska. Když na ta léta vzpomínal, vždy říkával a stalo se to jeho jakýmsi  celoživotním mottem: „ Ze své vlasti jsem neutíkal za dobrodružstvím, ale bojovat proti válce, násilí a utrpení“. A tak v Polsku již jako příslušník československých legionů  zažívá na vlastní kůži přepadení této země německým Wermachtem a tím začátek druhé světové  války. S několika druhy pak přešel do tehdejšího Sovětského svazu, kde byli internováni v Suzdale. V březnu 1940 se dostal pan Josef do transportu směřujícího na střední východ, kde se v tu dobu formovala naše zahraniční pozemní bojová jednotka. Na africkém kontinentu se zúčastnil bojových akcí na obranu Tobrúku. Při jednom z náletů na Tobrúk kulometem sestřelil německé letadlo. Po stažení z Tobrúku byl  v roce 1943 stažen do Velké Británie, kde absolvoval další výcvik. Jako člen tankové roty  Československé samostatné obrněné brigády se zúčastnil bojů při obléhání významného přístavu Dunkerque. Dále bychom mohli vzpomenout místa jako Haifa, Bejrút v Libanonu, Palestina a opět zpět do Tobrúku a tak bychom mohli pokračovat dále.

 Válka vzala panu Křístkovi dlouhých 6 let mladého života daleko od domova, od svých blízkých. Ještě během ní byl vyznamenán řadou vyznamenání. Po roce 1948 jako mnoho dalších příslušníků západních armád stal se pro mnohé nepohodlným. Protože patřil jak se říkalo „na špatnou stranu“ – bojoval na Západě – doma se vděku nedočkal. Se skromností sobě vlastní říkal, že na tom byl ještě dobře, protože aspoň nebyl uvězněn. Ale jaká to je útěcha. V roce 1991 byl Josef Křístek rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka.